čtvrtek 1. října 2009

Liga mistrů - Porto vs. Atletico Madrid, aneb jak sem šel na fotbal podruhé...


Začnu tedy tím, že na podruhé už jsem na fotbal vlezl, a tak moje druhá návštěva neskončila u bran Estadia de Dragao jako minule. Upřímně, zatím jsem byl na fotbále jen u nás v Lipové, ve Slavičíně jsem nikdy nebyl. Tentokrát mě teda čekalo něco jiného. Liga mistrů a to ještě v Portu. Lístky jsme nakonec sehnali za "pouhých" 18€ s tím, že jsme nakonec zvolili raději místo nahoře, než dole a za brankou.


Ceny za fotbal v Portu jsou samostatnou kapitolou. Jsou velmi vysoké v poměru k ostatním cenám. V ČR se docela obecně ví, že Portugalsko bylo první zemí, kterou ČR předběhla ze starých členů EU z pohledu HDP. Já jen nastíním, že onu převahu ČR tady v praxi moc nevidím a kolikrát si myslím, že HDP Portugalska musí být minimálně dvojnásobné. No, snad je to tím, že jsem se pořádně nedostal za hranice Porta, které spolu s Lisabonem určitě tvoří většinu HDP Portugalska. Tak tedy, pokud nejste členem Socio (což je ve městě odhadem každý kdo ví, kde je stadion), tak zaplatíte minimálně 30€ za ligu, 40€ potom za utkání v základní skupině Ligy mistrů. My tedy vysolili 18€.

Stadion v Portu je nádhera, 50 000 lidí uvnitř utvoří na každý zápas domácího týmu super atmosféru, fotbal strašně prožívají. Ono, my jsme dostali Socio kartičku od jednoho z profesorů na škole a myslím, že ve škole tuhle kartičku vlastní hooodně z akademiků.

Samotné utkání? Hned na úvod mě nasrali tím, že mi zakázali vzít foťák... tak jsme ho musel odevzdat. Holt, ostatní to vědí, tak ho schovají. Co bych ovšem mohl vyfotit na takovém utkání z podstřechy stadionu? Chjo, hlavně že hulit se tam může... První podstatná okamžik byl kolaps jednoho z diváků, který byl následně odvezen, potom vystřídání golmana Madridu, který 2x poskočil a už ho nesli. V první půli jsem si připadal jako na dětské trampolíně, kde děti legračně padají, takové divadýlko, těch teatrálních pádů bylo příliš :-D. Když už jsem se začal bát, že na velkém fotbale neuvidím gól, tak se stal malý zázrak a Porto dokopalo poskakující balón za čárů ... tak si na stadioně zařvali, no :) Druhý jsem neviděl, jelikož mi výhled zhatila jedna z fanynek, která neskutečně intenzivně mávala svou šálou, takže druhý jsem neviděl... Pak bylo rozhodnuto, kluci to doklusali, občas si čutli na půlce a já mohl odejít s pocitem, že pětikilo je v prdeli, ale že jsme viděl krásný stadion a podstatnou část portugalské kultury.

Žádné komentáře: