sobota 28. února 2009

Dánsko

Lezce upozorňuji, že to tu bude "zas jeden příběh bez lezení", ale už je to tak. Každopádně, po plánovaném severu Španělska (letím v březnu 2009) se už hodlám naplno vrátit k lezení na jihu a poznávání lezeckých oblastí. Přeci jenom - chtěl jsem se podívat tam, kam bych se jinak s lezením nikdy nepodíval. A čas je třeba využít, možná nám přicházející krize na několik let tento krásný a nyní i levný koníček utne. Mimochodem, v Dánsku je taky lezení - nechce se mnou někdo podniknout tento lezecky neskutečně exotický výlet v budoucnu? :)

V Dánsku jsem únorový víkend 2009 nebyl poprvé, ale přesto od mé poslední návštěvy uběhlo dlouhých, téměř 13 let a od první dokonce 17 let. Už dlouho jsem při svých toulkách Evropou přemýšlel, že bych si moc rád spojil ten krásný obraz z dětství, který často postrádal spojitost do plnohodnotného zážitku. I když, Legoland nebo Tivoly jsou v dětských očích naprosto nenahraditelné a jezdící vláčky mi z paměti těžko vyžere i sebesilnější Alzheimer. Po krátkém telefonátu se strejdou a tetou jsem s nadšením zakoupil letenky. 

(Hillerød - Frederiksborg)

Všechno začalo v Praze na letišti, kde jsme se s krachující společností SkyEurope vypravili směr Kodaň. Po asi hodinovém letu jsme přistáli v Kodani, kde už nás čekal strýc. Při průjezdu Kodaní jsem byl až sám překvapený, jak dobře jsem si všechna ta hlavní místa vybavoval, snad i příjezd k domu tety a strýce bych po těch letech trefil.

(Hillerød - Frederiksborg)

Naše rodina žije v městečku Hillerod (se škrtlým "o" :) ). Je to velmi pěkné městečko kousek od Kodaně. Město je známé svým zámkem a okolními zahradami. Zámek byl, nebo snad i je korunovačním místem dánských králů. Uvnitř jsme na doporučení strejdy nebyli. Prej jenom obrazy, všude tma ... jednou dokonce dostali k prohlídce i baterky, to aby ty obrazy v té tmě líp viděli.
(Helsingør - Kronborg)

Kousek od Hillerodu, který se na 3 noci stal naším domovem je velkých zajímavostí víc. My jeden den navštívili Helsingor (taky tam to "ó" škrtli). Tamější zámek proslavil jen a jedině William Shakespeare a ne Hamlet. On vlastně Hamlet na tom zámku nikdy nežil, co nežil - on snad ani nikdy neexistoval. To jen William při konzumaci drog umístil velmože jedné dávné dánské legendy odehrávající se v Jutsku právě na tento zámek. Ale jak nástěnná tabule praví: "místní občané mu za to děkují". V rámci zámku jsou také katakomby (vězení), kde spí Holger Danske - viking, který se probudí a pomůže Dánsku až mu bude skutečně nejhůř tak, jak by asi nám měli pomoci Blaničtí rytíři. Co ale opravdu nedoporučuji minout je muzeum lodí a jejich historii. Modely jsou úžasné a nám suchozemcům krásně ukáží historii a vývoj druhu dopravy, kterou radikálně změnil jeden Čech svým lodním šroubem (sem "vyčučel" z modelů). Každopádně, jestli budu mít možnost ještě jednou se do Dánska vrátit, určitě bych přímo sem zamířil - muzeum si ještě jednou musím projít.

(Kodaň - Amalienborg)

Kodaň - jedna ze světových metropolí, obrovitánský přístav. Téměř 1,3 milionu obyvatel, což je při 5,5 milionech žijících v celém Dánsku skutečně velký podíl. Město je to zajímavé, za navštívení stojí určitě královský palác Amalienborg, mořská pana (fakt malá). Mně se zatím pokaždé nejvíc líbil Nyhavn - starý přístav. Tentokrát, mimo sezonu byl daleko pěknější než v létě, kdy okolí zaplní stoly hospůdek, ale teď skutečně měl své kouzlo. V jednom z domů žil po 20 let Hans Christian Andersen...

(Kodaň - Nyhavn)

Za tak krátkou dobu, vlastně jenom prodloužený víkend se toho víc stihnout nedá. Já si ale přesto utvrdil svůj dětský obrázek, že se jedná o pro život jednu z nejsympatičtějších zemích a že kdybych byl postaven před 40 lety do podobné situace jako strejda s tetou a měl tu odvahu, asi bych s informacemi které teď mám volil stejnou zemi. A to i přesto, že jsem horolezec a Dánsko je placka!

Několik málo špeků:
  • s trochou nadsázky všechno stojí přibližně jako u nás - akorát na konci není Kč ale DKK :)
  • pokud někdo tvrdí, že nezná nic Dánského krom Andersena, asi kecá. Každý musel vidět na vlaku kontejner Maersk, nebo zaslechnout jméno režiséra Lars von Triera. Takový Niels Bohr a jeho model atomu už tak známý být nemusí.
  • Dánsko vlastně není malé. Patří jim Grónsko a Faerské ostrovy. Inu, že by jeden z největších států Evropy? :)
  • jeden z nejbohatších států Evropy a světa (HDP)
  • víte odkud pochází Bluetooth? pche, já už ano! - jeden král Dánska - Harald Modrozubý, vladař v dávné minulosti byl vyhlášeným "spojovatelem"... a i ten bluetooth spojuje. 
  • historická spojitost s ČR je malá. Snad jen dánská královna Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I., jinak se Češi s Dánama v minulosti moc nepotkávali.


Mapa našeho výletu:

čtvrtek 5. února 2009

Ireland rally 2009

Poslední dobou se to tu začíná hemžit články, které jsou nahony vzdáleny lezení. Tentokrát jsem zamířil na rally, jeden z mých dalších koníčků, kterých mimochodem kromě lezení zas tolik není. Po zhlédnutí WRC v Německu v letech 2006 a 2007 jsem maličko zatoužil podívat se ještě i někam jinam. Loni nám Ryanair zrušil zaplacené letenky do Španělska, tak jsem letos velmi zatoužil ještě jednou naposledy se rozloučit s WRCama. Hlavně díky ceně letenek, které se podařilo sehnat za 320kč jsme nakonec zvolili neoblíbenou Irskou rally. A asi nebude na škodu když hned na úvod řeknu, že se po návštěvě Irska kloním spíše k návštěvě San Rema, než Katalánska. To jen k tomu, jaký je současný stav WRC.

Irská rally nemá mezi jezdci nejlepší pověst. Prej pořád déšť, tratě "pod úrovní terénu", potoky bahna... No, pro nás rozhodovala hlavně cena letenky - a ta byla bezkonkurenční. Auto jsme zamluvili za velmi slušných 69€ na tři dny. Tak proč ne...


Značný problém byla velikost příručního zavazadla. Ono to totiž bylo tak, že ve snaze ušetřit jsme zvolili cestu jen s malým příručním zavazadlem. Super, akorát problém byl v tom, že zavazadlo bylo totálně plné už když jsme do něj nacpali spacák :) Ale jak Ryanair tvrdí "strictly one item...". Nakonec všechno klaplo, my se dostali přes Londýn do Dublinu a v půjčovně nás ještě potěšili tím, že nám mladá slečna dala auto o den dřív za stejnou cenu jen díky tomu, aby kvůli nám nemusela ráno vstávat... :) Slečno - díky! :)


Auto jsme dostali takové, řekněme studentské. Kia Rio, automat ... já poprvé na opačné straně silnice a na zvyknutí si na tohle jsme měl možná tak 200m na parkovišti, které končilo chaotickou 4-proudovkou k dálnici. Cesta do Sliga měla cca 220km což na uzoučkých silnicích v Irsku znamená docela dlouhý čas přesunu. Volíme RZ 2 a divácké místo označené 5-ti hvězdičkami... Prší - a to fakt moc. Zmokám ještě než vylezu z auta, moje goráčovka Millet, se kterou jsem spokojeně lozil po ledech, zmokal celé dny ... tady nezvládá. Vítr fouká s takovou sílou, že mi voda teče mezi kapucí a obličejem. Příchod ráno na RZ je ještě dobrý - to spíš návraty z RZ bývají pokaždé s hromadou bláta. Člověk musí pokaždé hooodně přemýšlet kam stoupnout, aby se z bláta vůbec vytáhl. O tom, že někdy zajede hlubokou pod kolena - s tím už se prostě musí v Irsku počítat. Co nás úplně zklamalo byl úsek trati. Jestli mělo tohle 5hvězd, tak jak potom můžou vypadat ty 2-3 hvězdičková místa... Jediné co místu nelze vytknout je brod. Upřímně, nikdy jsem na asfaltové soutěži brod neviděl. Ale v Irsku pršelo skutečně moc a lokální povodně to jen potvrdily. Po 20- ti autech se přidáváme ke skupinkám, které chtějí ještě stihnout servis ve Sligu. V pátek už stíháme jenom jednu další RZ, kde jsme zvolili nedivácké místo, což se ukázalo jako velmi dobrá volba. V plánu jsme měli ještě dvě noční RZ, bohužel lokální povodně a následné zrušení dvou RZ zhatilo naše plány.

V sobotu se necháváme zavřít na RZ. Volíme pěknou, cca 110° zatáčku, k ní dlouhý příjezd ... málo lidí, super místo. Po otevření RZ valíme na výlet k moři, holt - v sobotu toho víc stihnout nešlo. Celý den prší, pokaždé přidá, když se přiblíží start RZ a leje nejvíc zrovna když jede Loeb, déšť ustává tak možna na Rautembacha. Stojíme ve vodě, sice je tam ještě tráva, ale když na ni člověk stoupne, rázem je v 3cm vody a bahna.

Neděle nás děsí už od prvního pohledu do map a harmonogramu. Každý úsek jenom jednou a dopolední sekce je velmi vzdálená od sekce odpolední. Večer si ještě RZ projíždíme, usínáme. Charakter je velmi odlišný od prvních dvou dnů, trať vede po náhorní planině, kolem vodopádů ... okolí je prostě úžasné. Jsme maličko v šoku - neprší. Déšť vystřídal nehorázně silný vítr a tak vzpomínáme na krásnou sobotu, kdy jenom pršelo a nefoukalo... Louky jsou nažité vodou, všude to čvachtá ... ale zas je to mooc pěkný úsek. Přejezd se nám velmi zkomplikuje tím, že Irové pravidelně zas.rou celou příjezdovku. Prostě parkují spíš jako někde na jihu. Nemáme slov. Stojíme v zácpě dobrou hodinku a na další RZ tak stíháme s odřenýma ušima jen start RZ, který má vynikající možnost přístupu.


Odpoledne se ještě jedeme podívat na útesy k moři. Je krásně, svítí sluníčko a místy fouká jenom moc (většinou foukalo totiž hrozně moc). Omrkneme dle tabulky nejvyšší útesy Evropy, zajedeme se podívat až na konec dlouhého poloostrova, který v našich představách skutečně splňuje představy o konci světa. Potom následuje už jenom dlouhý přesun směrem k Dublinu. Je to sice jenom 270km, ale na jejich silničkách - nic moc! Následuje noc na letišti, přesun na Frankfurt Hahn, kde jsme nadšeni tím, že je tam všechno jenom 2x dražší než u nás a ne 4x jako v Irsku. Poslední podráždění nám způsobí němčouři, kteří se rozhodli striktně kontrolovat velikost a váhu zavazadel. Nakonec jsme po přeskládání (rozuměj ještě jedny kalhoty na nohy, peněženka do kapsy, GPS do bundy) ... šířkou 20cm proklouzli... A hurá směr Slavičín... :)

Závěrem:
  • vynikající pořadatelé, korektní, slušní ... 1000x lepší než u nás! Inteligentně vypáskované. Pořadatelé se nepovyšovali, vysloveně nebuzerovali, dalo se s nimi domluvit. Nebýt návštěvy stopky na úplně poslední RZ v neděli, nedokázal bych jim jako divák vytknout vůbec nic.
  • velmi špatná infrastruktura v centru soutěže, úplná tragédie. Neexistence dálnice, úzké silnice, zácpy.
  • počasí ... je prostě takové, jaké je - bohužel.
  • ceny v Irsku obecně (necestuji tak málo, abych se nevyznal, ale tohle bylo vážně příliš)
  • velmi milí lidé - zatím asi nejpřátelštější země, kde jsem kdy byl
  • ukáznění diváci ... bordel dělali jenom ti, co posléze začali mezi sebou mluvit polsky
  • cena autopůjčovny, letenek je super!
  • velmi pěkné prostředí RZ

Marek