středa 1. září 2010

Puškášov pilier (V+)


Pro mě asi nejpěknější cesta, co jsem doposud v Tatrách lezl, proto nejde nepředstavit ji a snad i někomu tímto doporučit. Jedná se o cestu na Čierny štít ve Velké Zmrzlé dolině. Jištění je moderní Tatranské. Na štandech jsou borháky, jeden je dokonce v klíčovém kroku těsně pod prvním štandem, kde se uhýbá výrazně doleva. Potom je v cestě ještě celá řada různě chaoticky rozmístěných skob. Některé z nich mohou být zavádějící a poslat spíše špatným, než správným směrem. Tolik asi ke krátkému úvodu.


Výhled od Brnčály na Jastrabku, Čierny štít a Malou a Velkou Zmrzlou dolinu
Nejčastější přistup do Velké Zmrzlé doliny vede od Brnčály (lze taky od Teryny přes Baranie sedlo). Od chat jdou za plesem vidět vodopády ze Zmrzlé doliny a Měděné kotliny a právě tímto směrem, k těmto vodopádům se je třeba vydat. Bohužel pěšina k nim není úplně jednoznačná. První schod je zajištěn řetězy, které jsou ve velmi dobrém stavu. Následující úsek pod stěnu jde popsat jako velmi úmorné stoupání, občas cestou, občas suťoviskem. Pod Čiernym štítem je malý skalní práh (nad sněhovým polem), který se obchází zleva a pozor, pro ty co by potřebovali doplnit vodu je tu malý pramen. Čierny štít je velmi lehce rozpoznatelný. Stačí se podívat na fota v průvodcích a pak už z dáli budete vědět, který z těch velikánů je vašim cílem. 

z řetězů

Puškášov pilier: dříve klasifikován jako V, v novém průvodci IV. Nejsem, pravda, žádný znalec cest v Tatrách, ale tohle byla nejtěžší V co sem lezl. Takže lze čekat obtížnost minimálně V, ne-li V+. 

Puškášov pilier (V)

První délka je dlouhá, odhadem 50m. První třetina je v pohodě, potom přijde spárka, která se podle průvodce "rozširuje a zanika pod previsom". Ale je tam jediná, tak se trefuje dobře. Dalším znamením jsou skoby. Jde vidět, že na začátku této spáry se začaly bát celé generace a tak je tam hromada skob různého stáři. Na konci spáry (u vytouženého borháku) se traverzuje doleva ke štandu. 

Druhá délka jde od štandu přímo přes převis, pak plotnama mírně vlevo k " nápadnému odštípnutému bloku" ... autor tím chtěl říct hladkou, kolmou, asi 3m vysokou plotýnku. Jsou v ní dvě skoby, takže docela jde. Štand délky je na polici, takže na řadu přijde často svačina.


Třetí, poslední pořádná délka je ve smyslu, když nevíš, jdi vlevo. Obtíže brzy pominou, převis je po madlech,plotna taky. Třetí štand je v pravé části stěny, dlouho nejde vidět.

Poslední dvě délky jsou velmi lehké. Popsal bych je asi tak, že nejlehčí možnou cestou nahoru, někde udělat štand a dolézt na vrchol a bacha na lokry.


Sestup: moje největší trauma, umocněné nedávnou zkušeností na Volovce byla v tomto případě víc než přijemnou zkušeností. Hned na začátku, z druhé (severní) stěny začínají plotny, po kterých sledujíc mužiky dolů. Cesta se točí, občas přijde nějaký ten skalní práh, ale co je pozitivní - nikdy jsem neměl strach, že bych se mohl kutálet někam 200m do hlubin. Po 30minutách chůze je nutno sledovat místo, kde se bude cesta prudce točit doprava. Projdete kolem skalní věžky a potom se neleknout strmého komína dolů, kterým se jde po chytech. Komín je posledním problémem sestupu. 


Dolina Bilelej vody, vlevo dole Jastrabka, Žeruchy. V pozadí Belianky

Žádné komentáře: