Návštěvu Tarnu jsem v hlavě nosil řadu let. Bohužel, pokaždé mi do několikrát plánovaného výletu něco vlezlo a tak jsem se tam dostal poprvé až teď a to sotva na jeden den v rámci našeho třítýdenního putování po Francii. Už od pohledu mě Tarn nadchnul. Parkoviště "u Harryho" jsem našli bez problémů, s průvodcem to bylo maličko horší. Nakonec jsem ho sehnali v Les Vignes v tábáku. Cena cca 27€. Průvodce je vcelku pěkný, cena - řekněme standardní. I když, za podobný obnos peněz jsem už viděl i daleko pěknější průvodce. Tak tedy hurá za lezením.
Tarn jakkoliv se zdá svou rozsáhlostí nekonečný, nabízí jen něco kolem 400cest. Sektory jsou až na výjimky blízko od sebe, dá se mezi nimi volně přecházet. Lezení je povětšinou po dírkách. Tamější vápenec je velmi specifický. Při sedimentaci se zde schránky promísili s pískem a tak vznikl onen super vápenec, který se jen tak lehce neoklouže a má bezvadné tření. Klasifikace mi přišla poněkud měkká (nebo mi to lezení nějak obzvlášť sedlo).
Příjemný odpočinek nabízí říčka Tarn. Je čistá, v létě příjemně osvěžující a místy velmi hluboká. Díky oné hloubce se potom lezci mohou bavit věcma jako "DWS" nebo oblíbené skoky do vody z velmi profláknutého šutru.
Co by měl každý lezec zvážit při cestě do této oblasti v letním období je zejména horko. Údolí a výpar z řeky dělá z oblasti docela "prádelnu". Další nevýhodou je potom to, že se zde právě v létě vyrojí obrovské množství vodáků,turistů a autoturistů, kteří se údolím jen tak projíždějí v autech. Právě asi nadměrná koncentrace turistů potom způsobila i to, že policie si daleko více začala hledět kontroly nepovoleného táboření a během 2 nocí vybrala ono oblíbené parkoviště 2x. Jednou jen na varování (to jsme tam ještě nebyli), podruhé už si ale opsala SPZky vozidel a tím naznačila, že dál už nic tolerovat nebude. My poté přespali kdesi v kopcích nad Les Vignes. Vzhledem k množství lidí, dešti a uraženému zrcátku jsme se rozhodli přesunout smrem do Ardeche.
Mapa:
Zvětšit mapu
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat