Osp, Mišja peč a Črni Kal
V místech, kde končí rozsáhlá vápencová plošina prudkým spádem se nachází pro skalkaře nejvýzmější lezecké terény ve Slovinsku. Docela těžko se mi bude psát o místech, které z ČR snad každý lezec už navštívil (mnozí určitě nejednou), ale přesto se pokusím přidat nějaké nové informace. Skály v okolí vesničky Osp se dělí na několik částí. Osp samotný, kousek směrem k viaduktu Črni kal (500m) je Mišja Peč no a za viaduktem , tak 5km od Ospu je oblast Črni kal. Něco jsem ještě zaslechl o lezení v oblasti Podpeč, předpokládám že na skálách ještě kousek dál za Kalem, ale nenašel jsem o této oblasti nic jak v průvodcích, tak nikde na internetu. Je třeba nenechat se zmást informacemi o přelezech těch nejobtížnějších světových cest. Výborně si zde zaleze jak člověk lezoucí cesty lehčí než 6a, tak osoby vyžívající se v dlouhých cestách.
Sektory nad vesničkou Osp charakterizují především Babny, Banje a pak také ještě o něco dále Veliká stěna. Leze se po druhohorních vápencích a velmi často se tu dají dají najít nejrůznější otisky mesozoických živočichů. Doslova se dá říci, že když chytnete 10 kamenů, tak na jednom z nich budete mít určitě krásnou ukázku dávno zapomenutého života. Skály vznikly zřícením stropu velké jeskyně. Analogicky se vznik dá přirovnat k naší Macoše. V dolní části velké stěny stával v minulosti hrad a dodnes tam jsou jeho pozůstatky. Jeskyně, potažmo její velký sifón bývá na jaře často zatopený, tak je přístup do jeskyně znemožněn. Pokud by ještě někoho zajímaly nějaké informace o vesničce Osp, tak je známa jako jedna z vůbec nejstarších vesniček ve Slovinsku (první zmínka 1067) a také první Slovinskou školou na poloostrově Istria. V Ospu se taky našly nějaké Římské vykopávky.
Lezení na Babnách je doslova všeho druhu. Jsou zde jak veliké převisy pro normální smrtelníky na hony vzdálených obtížností, tak zde najdete kolmé až položené stěny v krásných chytech a občas i krápnících. Pokud člověk zvládá obtížnost 6a/a+, tak si zde najde zábavu na několik dní. Skály zde tvoří podkovu a jsou z velké části vystaveny sluníčku, které tam svítí od časných ranních hodin. Tento březen bylo jeden den kdy, nefoukal vítr chvílemi až nesnesitelné horko. V poslední době tady vzniklo hodně velmi lehkých cest, takže si zde najde své cesty opravdu každý.
Mišja peč je světovým synonymem obrovské koncentrace těžkých cest na poměrně malém prostoru. Nechce se mi přepočítávat cesty, ale čísla kolem 40 cest nad 8a mluví docela za vše. Zde se nacházejí také dva extrémy z extrémů - Sanskij Par Extension a Martin Krpan. No - my tradičně i zde dokázali, že si tu zaleze opět každý a na levé straně objevili několik cest v lehké obtížnosti, které určitě také nejsou škaredé. Mišja peč je původem opět zřícený strop bývalé jeskyně, odtud plyne i to, že je zde relativně velké množství krápníků. V oblasti se dřív také těžil kámen, pozůstatky jsou tam jasně patrné, ale úvahy o čisté tvorbě člověka a dynamitu bych zavrhl - přeci jen, vznik krápníků je časově velmi náročný proces :) .
Poslení větší podoblastí, také kapánek vzdálenější je Črni Kal. Oblast nese název po vesničně nad kterou stojí, vesnička zas po hradu (11.stol.) který stával na jedné z věží u masívu. V Kalu je obrovské množství lehčích až velmi lehkých cest a hodně z nich by se dalo hodnotit hooodně hvězdičkama. Délka cest je různá, od krátkých (15m) až po poměrně dlouhé (30m) cesty. Ty najdete když půjdete pořád podél skal až téměř k vytížené železniční trati spojující Koper s Ljubljanou. Téměř všude ze skal se můžete "kochat" výhledem na Slovinskou národní pýchu součastnosti, viadkuktem Črni kal. Každopádně tento 1065m dlouhý a téměř 100m vysoký most je taky docela netradiční záležitost. Ze skal pak jde ještě vidět Koper a Trieste, Itálie. Obě města jsou velkými nákladními přístavy. Črni kal se ještě proslavil paleolitickými a také římskými nálezy v místním kamenolomu.
Okolí:
Okolí nabízí solidní množství variant pro případné výlety nebo odpočinkové dny. V regionu je velké mnžoství jeskyní, nejznámější je asi Postojna jama - největší zpřístupněná jeskyně Evropy, kde se můžete projet vláčkem, navštívit koncertní sál nebo snad i spatřit tamější endemický druh - Maceráta jeskynního. No, pokud by vás jeskyně chytly v okolí je několik dalších: Pivka, Otoška či Škocjanska jama. V případě nesouhlasu s vysokým vstupným do jeskyní je Predjamsky grad kousek od Postojne stojí rovněž za pohled.
Možnost je taktéž návštěva měst, 200 000 Terstu v Itálii, nebo snad Koperu - největšího Slovinského přístavu. Za vzhlédnutí určitě stojí tamější Praetoriánský palác. Celý tento region má pak další charakteristiku a to jeho dvojjazyčnost. Ostatně, pokud si zde chvílemi připadáte jako v Itálii, tak to asi zas tak úplné zdání nebude :) .
Spaní, nocleh doprava:
Cesta z českých hranic se dá zvládnout docela bez problémů do osmi hodin, cena by ve čtyřech lidech rozhodně neměla přesáhnout 1000kč a to i s případným výletem. Spát se dá v kempu (pochopitelně placené), ale variantou je taky někde se zašít. My zatím pokaždé spali u Črného kalu a nikdy problém nebyl. Nakoupit se dá v Koperu v Intersparu nebo podobných supermarketech. Ceny nejsou závratně vyšší než u nás.
Odkazy:
www.pro-vreme.net - něco jako náš ČHMU, web kamery atd.
Marek
Příspěvky
