neděle 22. listopadu 2009

Cascais



Cacais je lezecká oblast (i turistické městečko) kousek od Lisabonu. Rozhodně by patřila mezi lezecké světové oblasti, ale boužel jí chybí jak na rozsáhlosti, tak výšce (délce cest). Ale jinak opravdu nádhera- lezení přímo nad oceánem, super matroš, až kýčovité výhledy... Přímo to člověka láká vytáhnout foťák a jen tak fotit, pozorovat racky, prohodit pár slov s místními rybáři, kteří se očividně při lovu nudí...jen tak se okoupat nebo se vylepit na kámen a vyhřívat se (pokud to dopřeje počasí)..prostě ráj.




Jelikož jsme pobývali pár dní v Lisabonu, zvolili jsme do Cascais cestu vlakem. Najít skály nebyl vcelku žádný problém, stačí se držet pobřeží:). Bylo to poprvé, co jsem se ke skalám nedrápala do kopce, ale světe div se z kopce:). Stačilo sejít schůdky od cesty a hurá na útesy.



První den jsme zvolili sektor více vlevo. Pod útesy bylo plno balvanů, takže nástup byl aspoň trošku dobrodružný:). Ája (naše hostitelka) nám ukazuje vcelku velký šutr na zemi, na kterém je nýt. Prý spadl vrchu cesty...celkem o tom pochybujeme a děláme si srandu, že Portugalci mají bouder s jištěním:-D. Ale je to možné, ostatně to velké množství kamenů se tam nějak octnout muselo.. Průvodce nemáme, tak lezeme cesty jen tak odhadem. Fakt nádherné lezení. Mára nám tahá většinu cest, ale dokonce se přemůžu a něco lezu i na prvním:-D. Klasu si tipujeme, ale po zjištění na netu je hodně tvrdá, na Portugalsko až moc. Boužel čas rychle utíká a nám se začíná šeřit. Balíme věci a po tmě kličkujeme s čelovkou mezi kameny. Večer dáme ještě prohlídku Cacais, které patří mezi nejkrásnější města Portugalska a už se těšíme na další den.




Druhý den (už bez Áji) volíme jiný sektor, který se nachází u majáku. Cesty za nás vybírá příroda, protože začíná příliv. Tak šup, rychle vylézt pár cest dole o moře než se tam dostane voda. Opravdu nádhera, nádhera...kdyby byly cesty trošku delší, tak snad lepší než Semáč. Kvůli vlnám se postupně posunujeme stále výš. Vlnky jsou opravdu montruozní...rozbíjí se o útesy a co chvíli se zdá, že přichází malé tsunami:). Boužel nám nepřeje moc ani počasí a přichází pár přeháněk. A tak volíme cesty nejen z dosahu vln, ale i takové aby byly pokud možno suché. Moje 4 na prvákovi vypadá u druhé polovině spíše jako lezení kluzkým potokem, ale dám ji..přece nebudu ze 4 dolů!:-D Nakonec se dorazíme v 7, která je pekelně těžká (anebo naše prsty tak sedřené:)). Spodek cesty je z materiálu podobnému jako na stalaktitech v jeskyních a moc tomu nevěřím, že to bude držet...naštěstí pak už je zas vápno. Výhled z vrchu fakt stojí za to. Ale už musím jít dolů, rychle pobalit věci a na vlak směr Porto. Co říct na závěr? Opravdu krásně prožité 2dva dny s lezením. Hore zdar! (Třeba možná v únoru:))



Pruvodce:
http://www.socurtir.com/

čtvrtek 19. listopadu 2009

Tenerife - Pico de Teide


Perla Atlantiku? Nejkrásnější místo co jsme kdy navštívil? Několik světů na velmi malé ploše? I takové dojmy mám z místa, kde jsem se měl možnost díky pohostinnosti Ryairu měl podívat.


První pohled na Pico... při příjezdu ze severní strany ostrova

Tenerife bylo z pohledu geologie dlouho poměrně obtížně interpretovatelné. Dlouho bylo Tenerife považované za takzvaný HotSpot. Dneska se názory kloní spíše k tomu, že se jedná o výsledky činnosti alpínského vrásnění a tomu, že se jedná o blízký kontakt mezi kontinentální a oceánskou deskou. No, moc sem to nepobral, já bych to měl nejradši za hotspot...¨



Historie ostrova trvá přibližně 8,5mil let, kdy se na dno tehdejšího oceánu začala vylévat láva. Samotné Tenerife potom vzniklo ze tří ostrovů, které se postupně spojily. Před 1,9mil let na tehdejším Tenerife vyrostl supervulkán, který dost možná dosáhl výšky až k 5km. Bohužel nic není věčné, a tak díky sopečnému výbuchu před přibližně 150 000 lety nemáme na Tenerife lyžařské středisko na vrcholu sopky a já mám osobní rekord v nadmořské výšce pouze oněch 3718m. Výbuch zanechal obrovskou kalderu, dnes zvanou Las Canadas, jejíž spodní část leží v nadmořské výšce přibližně 2100-2400m. Okrajové části potom dosahují výšky až k 2700m. Špička sopky prdla, něco se sesunulo do moře a udělalo jistě parádní Tsunami, spíš víc parádních vlnek. Takové vlnky by jistě položili naši západní civilizaci na lopatky, o ekonomice nemluvě. Následně v severní části kaldery začal růst vulkán nový - Pico de Teide, ke kterému se potom přidalo ještě Pico de Viejo, kde se taky odehrály zatím poslední dramatické projevy vulkanické činnosti na ostrově. Poslední erupce se odehrály na počátku 20. století, přesně roku 1909, poslední opravdu velká v druhé polovině 18. století, kdy Teide prskalo až na Grand Canarii...


Las Canadas - pozůstatek velkého výbuchu před 150 000lety

V současné době je vulkán považován za klidný,nicméně většina názorů se shoduje na tom, že ještě minimálně jednu velkou erupci má před sebou. Dost často se mluví o tom, že to bude docela průser. Pokud by se ostrov, nebo jeho část shrnula do moře... tak přes oceán to na západní pobřeží USA není až tak daleko, Evropa to by to jistě taky pěkně schytla.



Výstup na sopku zabere celý den. Jedná se o pěknou, nicméně ke konci velmi nudnou procházku, kde Vás především bude bolet palice z nadmořské výšky. Jde se jenom do kopce, žádný hřeben no nic... ale tak to je snad samozřejmé už při pohledu na sopku, že na kužel se jde monotóně. Na samotný vrchol je třeba povolení. Počet je omezen na 50lidí za hodinu. Povolení je zdarma, vyřídit se dá v Santa Cruz de Tenerife, hlavním městě ostrova v kanceláři správy národního parku.

Pohled do dílny Hefaistovy se popravdě čekal monstróznější...

K turistice musí být parádní ostrov. I když, výšlap až někde od hladiny moře bych asi nedal, nebo by se mi jistě nechtělo...

takže... www.ryanair.com a šup, dokud tam ostrov ještě stojí :-D