Vrátil jsem se v říjnu. Vyrazili jsem ve čtyřech a nutno říct, že sehnat čtvrtého do auta byl pěkný problém. Nakonec jsme sehnali Adama. Napsal sem snad každému koho jsme měl v seznamu a o kom jsem aspoň trochu předpokládal, že by vyrazil za cílem - sportovní cesty. Počasí bylo krásné a na rozdíl od velikonoc, nebyly všechny okolní kopce v oparu a tak jsme měli konečně možnost vidět i na druhou stranu Laga :) - minule to skutečně nešlo :). První lezecký den, unavení z cesty jsme zvolili oblast Massone. Kousek od této oblasti jsem měl z minula vytipovaný plácek na spaní, tak proč první den divočit a ráno někam přejíždět. Ještě než jsme vyběhli ke skalám, museli jsme nakoupit. Adam lezečky, já lano a Mira průvodce. Nový průvodce mě zaujal nejvíc asi tím, že v něm má plno cest posunutou klasifikaci směrem nahoru. No, někdy vážně zajímavé - ze 6a+ se stane 6b a to u velkého množství cest. :) Šok je pro mě byl asi hlavně Pegasus. Lezl jsem 6a+ a ono, ejhle - je to 6b+/c. Co na to říct nevím, ale vápenec se oklouže a tak je změna klasifikace logické vyústění, protože na tom, že se oklouzáním obtížnost mění snad nejde pochybovat. Jinak bylo lezení na Massone - taková klasika. Moc lidí, sluníčko - nevím, ať si říká kdo chce co chce - mě se tam líbí, a všechno je lepší než Stránská v Brně.
Další den byl ve znamení Naga. Tam se mi už minule líbilo úplně nejvíc a tak sem se tam moc těšil. Co bylo horší bylo množství lidí. Bylo jich tu snad ještě víc, než předchozí den na Massone. No co, člověka to aspoň donutí lézt těžší cesty. Měl jsem dobrý pocit. 2x 6b OS, 6b+ skoro OS :) Pryč s čísly, lezení bylo super.
Poslední den jsme zkusili vyrazit na pro mě nový Belvedere. Průvodce sliboval morálové jištění. Nevím, co si představovali pod morálovým jištěním, ale mě dostalo jen to, že jsem neviděl hned od země jasnou linii borháků jako nějakou ferátu a tak jsem musel kapánek vyrazit do neznáma. Jištění tam ale bylo a snad nikde od sebe dál než 2m. Problém mi dělaly spíš nýty, tu a tam svědkové dávné minulosti lezení v Arcu. Nemám je rád, blbě se v nich pytlí (pytlení je moje specialita - díky mojí vrozené podělanosti z pádů) :) . Takže jsme moc nedivočili, lezli jen na co máme a tak jsme slaňovali z Prusíka jen 1x :). Lezení na Belvedere je taky super, pokud chce člověk udělat pěkné fotky. Místo je snad nejvíc fotogenickým z celé oblasti. Po cestě k Belvederu vzniká nová mini oblast. Dost lehkých krátkých cest, kde borháky jsou max 0,5m od sebe - někde snad i méně. Musím říct, že na míň oklouzaném vápně jsem snad nelezl - ani na těch pár šutrech kam do SK kam jezdím přes kopec na kole asi jako vůbec jediný (možná někdy bude nová oblast :) ).
Na závěr jsme ještě navštívili městečko Arco, koupili si poslední pizzu a počkali do rána - že nakoupíme ještě něco domů rodinám. Zjištění bylo takové, že Italové v pondělí neotvírají, takže jsme si svá eura pěkně pošetřili a vyrazili domů. Cesta přes Brenner byla super - sníh, taková fajnová zima. My na letních - docela haluz, cesty byly suché. Ostatně, sníh na Brenneru až takové překvapení nebyl, ale v okolí Rossenheimu byl docela šok - teda, aspoň pro mě.
Druhý listopový týden se chystáme do Finale. Moc se těším, že budu moci tyto dvě velké Italské oblasti konečně porovnat.
Fotogalerie
Marek
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat