Poprvé jsem lezení nad Lago
di Garda zkusil letos přes velikonoce. Vyrazili jsme i přes varování, že tam budou mraky lidí. Každopádně, já zvyklý z Lidečka, kde to bývá co se lidí týče minimálně podobné jsem s tímto neměl žádný problém, kluci chtěli hlavně někam vyrazit a tak i přes množství lidí se mi v okolí
Arca zalíbilo tak, až jsem se tam musel vrátit.
Vrátil jsem se v říjnu. Vyrazili jsem ve čtyřech a nutno říct, že sehnat čtvrtého do auta byl pěkný problém. Nakonec jsme sehnali Adama. Napsal sem snad každému koho jsme měl v seznamu a o kom jsem aspoň trochu předpokládal, že by vyrazil za cílem - sportovní cesty. Počasí bylo krásné a na rozdíl od velikonoc, nebyly všechny okolní kopce v oparu a tak jsme měli konečně možnost vidět i na druhou stranu Laga :) - minule to skutečně nešlo :). První lezecký den, unavení z cesty jsme zvolili oblast
Massone. Kousek od této oblasti jsem měl z minula vytipovaný plácek na spaní, tak proč první den divočit a ráno někam přejíždět. Ještě než jsme vyběhli ke skalám, museli jsme nakoupit. Adam lezečky, já lano a Mira průvodce. Nový průvodce mě zaujal nejvíc asi tím, že v něm má plno cest posunutou klasifikaci směrem nahoru. No, někdy vážně zajímavé - ze 6a+ se stane 6b a to u velkého množství cest. :) Šok je pro mě byl asi hlavně
Pegasus. Lezl jsem 6a+ a ono, ejhle - je to 6b+/c. Co na to říct nevím, ale vápenec se oklouže a tak je změna klasifikace logické vyústění, protože na tom, že se oklouzáním obtížnost mění snad nejde pochybovat. Jinak bylo lezení na
Massone - taková klasika. Moc lidí, sluníčko - nevím, ať si říká kdo chce co chce - mě se tam líbí, a všechno je lepší než Stránská v Brně.
Další den byl ve znamení
Naga. Tam se mi už minule líbilo úplně nejvíc a tak sem se tam moc těšil. Co bylo horší bylo množství lidí. Bylo jich tu snad ještě víc, než předchozí den na
Massone. No co, člověka to aspoň donutí lézt těžší cesty. Měl jsem dobrý pocit. 2x 6b OS, 6b+ skoro OS :) Pryč s čísly, lezení bylo super.
Poslední den jsme zkusili vyrazit na pro mě nový Belvedere. Průvodce sliboval
morálové jištění. Nevím, co si představovali pod
morálovým jištěním, ale mě dostalo jen to, že jsem neviděl hned od země jasnou linii
borháků jako nějakou
ferátu a tak jsem musel kapánek vyrazit do neznáma. Jištění tam ale bylo a snad nikde od sebe dál než 2m. Problém mi dělaly spíš nýty, tu a tam svědkové dávné minulosti lezení v
Arcu. Nemám je rád, blbě se v nich
pytlí (
pytlení je moje specialita - díky mojí vrozené podělanosti z pádů) :) . Takže jsme moc nedivočili, lezli jen na co máme a tak jsme slaňovali z Prusíka jen 1x :). Lezení na Belvedere je taky super, pokud chce člověk udělat pěkné fotky. Místo je snad nejvíc fotogenickým z celé oblasti. Po cestě k Belvederu vzniká nová mini oblast. Dost lehkých krátkých cest, kde
borháky jsou max 0,5m od sebe - někde snad i méně. Musím říct, že na
míň oklouzaném vápně jsem snad nelezl - ani na těch pár šutrech kam do SK kam jezdím přes kopec na kole asi jako vůbec jediný (možná někdy bude nová oblast :) ).
Na závěr jsme ještě navštívili městečko
Arco, koupili si poslední pizzu a počkali do rána - že nakoupíme ještě něco domů rodinám. Zjištění bylo takové, že Italové v pondělí neotvírají, takže jsme si svá eura pěkně
pošetřili a vyrazili domů. Cesta přes Brenner byla super - sníh, taková fajnová zima. My na letních - docela haluz, cesty byly suché. Ostatně, sníh na Brenneru až takové překvapení nebyl, ale v okolí
Rossenheimu byl docela šok -
teda, aspoň pro mě.
Druhý listopový týden se chystáme do Finale. Moc se těším, že budu moci tyto dvě velké Italské oblasti konečně porovnat.
FotogalerieMarek